Nápisové stély
Mezi pozoruhodné nálezy objevené na akropoli libického hradiště patří tzv. nápisové stély. Fragmenty pískovcových desek s vyrytými písmeny byly nalezeny v prostoru jižně od kostela v roce 1953. Rudolf Turek předpokládal, že nápisové stély byly součástí slavníkovského rodového pohřebiště. Retrográdní písmeno P považoval za základ nápisu clarissima puella a trojici písmen STF interpretoval jako stolata femina. Nejasné nálezové okolnosti a zjednodušující interpretace nápisu založená pouze na několika dochovaných písmenech však vedly k dosti rezervovaným reakcím na teze Rudolfa Turka. Nejnovější paleografická a epigrafická analýza sice potvrdila datování stél do rozmezí mezi druhou polovinu 10. století a polovinu 11. století, rekonstrukce původních nápisů na základě pouhých několika zlomků je však přesto vyloučená. Krom toho revize původní dokumentace výzkumu jednoznačně prokázala, že části stél nebyly nalezeny v místě svého původního uložení. Nadto se jeví jako velmi pravděpodobné, že zlomky nápisů se podařilo rozpoznat až poté, co byly vyzvednuty ze sondy archeologického výzkumu. Ztohoto důvodu není možné přiřadit stély ke konkrétnímu hrobu, jak předpokládal R. Turek. Podle alternativní interpretace mohly být stély použity jako memoriální nápisy, které byly vloženy do jižní stěny kostela směřovaly k lidem přicházejícím na hradiště po trase dálkové cesty od jihu. I přes všechny výše uvedené výhrady představují nápisové stély s odstupem nejstarší českou epigrafickou památku.