Archeologické bohatství, které po sobě baltské kmeny zanechaly především na bohatých kmenových pohřebištích od 7. do 14. století na území Litvy a Lotyšska, ukazuje nebývalý rozkvět uměleckého řemesla. Složitě koncipované šperky z této doby jsou bezkonkurenčně bohatší než například obdobná šperkařská produkce ve střední Evropě, například v době Velké Moravy a počátku přemyslovského státu. Jednotlivé typy šperků citlivě odrážejí etnickou příslušnost jejich nositelů a staly se tak mimo jiné významným sebeidentifikačním znakem jednotlivých baltských kmenů (Kuronců, Zemgalů, Žemaitů, Sélů, Latgalů aj.). Zobrazené spony a jehlice sloužily ke spínání šatů a byly součástí ženského oděvu. Tato samostřílová spona byla součástí mužského oděvu baltského kmene Kurů (Curonians) osídlující baltské pobřeží. Bronz, 10. – 11. století.